Někdy si připadám, jako z jiné planety a doufám, že v tom nejsem sama. Určitě se vám to stává taky, prosím, uklidněte mě, že ano… Je pátek. Přijdete domů hladová a unavená z práce. Při otevření ledničky jste v šoku, koukáte na prázdné přihrádky a marně přemýšlíte, kdo to ZASE všechno snědl?
Ano, pětičlenná rodina, je stádo malých kobylek, které plení, na co přijde. Jelikož je před vámi víkend, půl hodiny, sepisujete nákupní seznam, zjišťujete, co vše je potřeba zajistit, aby vaši blízcí nestrádali, zjišťujete, co dobrého by si tak dali na zub, co upečete a pak vyrazíte na nákup. První věc, kterou před obchodem zjistíte, že jste zapomněla nákupní tašku. No nic, v obchodě je igelitek dost a pro případ jsou k dispozici i volné krabice. Do kufru auta se to lépe naskládá. Minci do košíku máte na klíčích, vložíte na správné místo a násilím vyrvete zaseknutý vozíček z řady. Kolečka drhnou a zahýbají doprava, takže balancujete mezi regály…začneme u zeleniny.
Sakra, kde jen mám ten nákupní seznam? Prohledáváte zběsile všechny kapsy od bundy, peněženku, celou kabelku. NIC. Ještě jednou zkoušíte kapsy, ale je to marné. V paměti lovíte, co asi přibližně na seznamu bylo. Máte hlad, takže házíte do košíku bezhlavě všechny věci, na které zrovna máte chuť, a které jsou tak nějak po ruce. Banány, jogurty, rohlíky, muffiny, sýr, čokoláda…no v podstatě samé blbosti. Ty důležité položky seznamu, zůstávají zapomenuty v regálu. U pokladny je neskutečná fronta. Cedule slibuje, „u nás NIKDY nebudete čekat“, ale opak je pravdou. Kručí vám v břiše a nejraději byste se zakousla do rohlíku, jako malý prcek v řadě před vámi. Když jste užuž u pokladny, nastane klasický zádrhel. Pán před vámi si nemůže vzpomenout na PIN ke své kartě a hotovost samozřejmě nemá.
Proč jsem nešla do vedlejší fronty? Vyvstane obvyklá otázka. Prostě proto, že kdybyste tam šla, nebude pokladní vědět, kolik stojí zrníčkový chleba nebo se paní rozhodne, že tyhle sušenky vlastně nechtěla a vůbec, nastane zádrhel číslo dvě, tři nebo dalších x. Cha! Máte zaplaceno, v košíku naloženo a tlačíte vrzající, zahýbající vozík k autu. Dobrých pět minut hledáte klíče, ale připadá vám to jako věčnost. Uf! S úlevou se pouštíte do teplého muffinku s čokoládou, do loupáku a vše zapíjíte mléčným nápojem. Přece řídit umíte jednou rukou, ne? Doma se vám hladové krky sápou do nákupních tašek a krabic ještě v předsíni, nestíháte vybalovat.
Mamíííííí, proč jsi nekoupila brambůrky a mamíííííííííííí, kde je šunka? Miláčku, vzala jsi mi to pivo, jak jsem chtěl? Zoufale padáte na gauč, bolí vás břicho a zvoní mobil. Když ho vytahujete z obalu, vypadne na vás zmuchlaný nákupní seznam. Doprčic! Chybí vám mouka, těstoviny, mléko, brambory, mrkev, kuřecí řízky k zítřejšímu obědu, pivo, brambůrky, šunka a asi deset dalších důležitostí. No nic. Zítra je sobota, beztak dopoledne nemáte nic na práci, než jít znovu nakupovat, ne? Hlavně si dopřejte bohatou snídani, jednejte pomalu a bez stresu. Hladové a uspěchané matky, dělají při nákupech zmatky.